Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie založený ve 13. století prošel poměrně složitým vývojem, který završila barokní přestavba na počátku 18. století. Stavitel Tomáš Schopper mezi lety 1704–1709 nad presbytářem vybudoval kupoli zdobenou freskami Jana Jiřího Steinfelse. 

V roce 1894 uskutečnila zdejší renomovaná stavební firma Josefa Šupicha nákladnou opravu kupole z důvodu jejího špatného stavu, ale již roku 1909 se zjistilo, že práce nebyly provedeny správně – trhlinami v plechové krytině zatékalo na dřevěnou kostru kupole, která byla včetně tamboru zcela shnilá. Rozběhla se jednání s městskou radou o postupu oprav. Bylo rozhodnuto, že c. k. vrchní inženýr Bohumil Šel předloží městské radě vedené starostou MUDr. Eduardem Šubrtem, jakožto patronovi kostela, dva návrhy na rekonstrukci kupole. 

První varianta spočívala ve zhotovení kopie kupole v nynější „silhoulettě“, druhá varianta navrhovala kupoli odstranit a prodloužit střechu chrámové lodi i nad kněžiště. Ani v jednom případě však nebylo možné zachránit původní fresky.

V této chvíli, kdy se ani jedno rozhodnutí městské rady nejevilo jako šťastné, vstoupil do jednání okresní c. k. konzervátor Zdeněk Wirth a žádal, „aby (kupole) nemusela býti snesena; teprve v nejkrajnějším případě navrhuje, aby bylo vší mocí zabráněno vynechání kupole a tato i za cenu kopie znovu obnovena“. Wirth si vyžádal plány a rozpočet na zřízení nové kupole a po prohlídce na místě a projednání projektu s inženýrem Šelem a starostou města souhlasil se snesením staré kupole a jejím nahrazením kopií.

Jako zastánce pravdivosti architektury trval Wirth především na označení kupole současnou datací. Samu kopii označoval za „vědomé falsum historické i umělecké, k němuž se nová doba odhodlává, aby zachránila vyšší jednotku uměleckou, celkovou siluetu města“. Městská rada odsouhlasila výstavbu a zároveň vyřadila z výběrového řízení firmu Josefa Šupicha, která nekvalitní opravou zapříčinila zničení kupole. Stavba byla zadána místnímu staviteli Karlu Ješinovi. 

S celkovou realizací byl Wirth vcelku spokojen, vyzněla podle něj nakonec lépe než v projektu. Jelikož se nejednalo o vytvoření kopie, ale o zachování celkového obrysu a hmoty děkanského kostela, uvítal drobné odchylky především technického rázu, které určují dobu výstavby. Přestože původní freska (byť přemalovaná) byla zničena, podařilo se zachovat alespoň v náznacích výmalbu na pendativech. Její odstranění však dle Zdeňka Wirtha ubralo mnoho na pompézním, bohatém pohledu do vnitřku kupole.