Území ležící v historickém centru města ohraničeném zbytky hradeb vytyčuje řeka Sázava a historická zástavba kolem Havlíčkova náměstí. Na místě pozdějšího sídliště stával již kapacitně a hygienicky nevyhovující bytový fond o 89 jednotkách a průmyslová zástavba. Kvůli bytové krizi navrhl Východočeský krajský národní výbor v Hradci Králové Městskému národnímu výboru v Havlíčkově Brodě vybudování nového sídliště. První fáze výstavby na jižní straně čítala 282 bytů, rozdělených na komunální, podnikové pro národní podnik Pleas a družstevní pro stavební bytové družstvo Svépomoc.

První návrh na zbudování potřebných bytových jednotek vznikl již v roce 1966. V soutěži na urbanistické zpracování dané oblasti pořádané MěNV v Havlíčkově Brodě zvítězil architekt pardubické pobočky Stavoprojektu Ing. arch. Lubomír Driml. Lokalita v blízkosti historického centra podnítila několik dalších požadavků národního výboru na zpracování sídliště i směrem k památkové péči. Představenstvo města vyžadovalo vysokou úroveň zpracování a kvalitu materiálu umožňující pokroková technologická a dispoziční řešení. Zvolené technologie měly zajistit vysokou životnost a architektonickou úroveň odpovídající poloze v centru města. Dodavatel bytových objektů, Stavební a bytové družstvo Obzor Havlíčkův Brod, navrhl konstrukci z tradičního zdiva nebo skelet s výplňovým zdivem.

Požadavky na plánování výstavby bytového souboru kladlo také Krajské středisko památkové péče v Pardubicích. Součástí realizace musela být konzervace přilehlých pásů historických hradeb a bašt po jižní a západní straně lokality, které si i nadále zachovaly statut historické památky. Další nároky orgánu památkové péče se týkaly výškové hladiny objektů a hmotného ztvárnění.

První část sídliště tvořila zástavba pěti bloků bytových domů. Architekt se na nové budovy pokusil aplikovat výraziva charakteristické okolní zástavby. Navrhl zde výškové a půdorysné ustupující schéma jednotlivých blokových úseků, jejich nejvyšší část však nemohla přesáhnout výšku běžného čtvrtého patra. Podobě okolní zástavby přizpůsobil architekt také vzhled fasád. Aplikoval na ně prvky porůznu zkosených štítů a šikmých náběhů zdí. Stejných efektů využil Driml na solitérních bytových domech, které se nacházejí v historickém centru Havlíčkova Brodu, v ulici Příčné a Na Valech. Fasády architekt výtvarně doplnil částečným obložením hnědými keramickými obklady ve vertikálním směru a vysunutím některých okenních záklenků. Celkový vzhled fasád dotváří jejich nepravidelné profilování a vizuálně tak působí jako důmyslné skladby geometrických tvarů, které navíc podporuje hra světel a stínů.

Ačkoli přítomnost nové bytové výstavby v kontextu historických center měst vyvolává u veřejnosti řadu diskuzí a negativních názorů, v případě sídliště Trčkova a V Rámech je nutné konstatovat, že vznik projektu v období pozdních 60. let umožnil architektovi využít potenciálu dostupných technologií a vlastní invenci, na rozdíl od řízené bytové typizace, která nastoupila v období normalizace. Reálná východiska normalizační typizované výstavby lze vysledovat v přilehlých ulicích Smetanova náměstí (HB-VP-SN2). Dodavatel návrhu na ústřední část náměstí, Pozemní stavby Pardubice, přistoupil ve druhé fázi budování sídliště ke stavbě typových panelových domů T0 6B. Toto řešení neparticipovalo s Drimlovým ztvárněním celého území a neblaze se tak podepsalo na podobě centra Havlíčkova Brodu.