Milena Vitoulová se narodila v Brně v architektonické rodině. Jejím otcem byl architekt Vladimír Šrámek (1909-1983), absolvent oboru architektura na České vysoké škole technické v Brně z roku 1932. Otec pocházel ze severní Moravy, ale po skončení školy zůstal v Brně a pracoval v architektonické kanceláři, matka Vilma Šrámková, rozená Střílková (1912-1995) byla v domácnosti. Rodina se po změně politických poměrů v roce 1951 přestěhovala z Brna do Karviné. Vladimír Šrámek přijal místo na stavebním odboru Okresního úřadu v Karviné, matka pracovala na Dole ČSA Karviná.
Po maturitě v roce 1959 Milena Vitoulová studovala na Fakultě architektury a pozemního stavitelství Vysokého učení technického v Brně. Po třech letech společného studia se stavebními inženýry si zvolila obor architektura a stavba měst. Studium architektury dokončila v roce 1965. V témže roce se vdala za spolužáka ze studií architekta Ladislava Vitoula (1942-2004) a usadili se v Ostravě-Porubě. Ladislav Vitoul pracoval na Útvaru hlavního architekta v Ostravě. Manželům se narodily dvě dcery, Dagmar (1967) a Marta (1972).
Milena Vitoulová po studiu nastoupila do ostravského Krajského projektového ústavu (později Stavoprojektu) do Ateliéru 6 (AT6) vedeného Zdeňkem Strnadelem. Ateliér byl zaměřen na projekty školských a zdravotnických staveb. V té době ateliér pracoval na první etapě stavby areálu Vysoké školy báňské v Ostravě-Porubě. V týmu, který se podílel na návrzích staveb pro vysokou školu, pracovali architekti Zdeněk Kupka, Vladimír Svoboda, Zdeněk Šťastný a Milena Vitoulová. V té době bylo v ateliérech běžné pořádat při hledání nejlepší varianty řešení zadaného úkolu vnitroateliérové soutěže. Účastnili se jich členové ateliéru s tím, že nejlepší návrh byl potom dopracován v dalších stupních dokumentace. Návrh Mileny Vitoulové byl vybrán jako vítězný ve vnitroateliérové soutěži na budovu sdružených poslucháren v univerzitním areálu. Projektová příprava začala v roce 1967, stavba byla dokončena v roce 1973. Kruhová solitérní stavba s pěti posluchárnami osazenými na výrazné konzole se stala charakteristickým objektem porubského univerzitního kampusu.
Během praxe ve Stavoprojektu v Ateliéru 6 Milena Vitoulová pracovala na mnoha návrzích a realizacích zejména v oboru zdravotnických staveb, v 80. letech již na pozici hlavní projektantky. Od roku 1970 v témže ateliéru působil i její manžel architekt Ladislav Vitoul. V roce 1988 začala pracovat na návrhu nové univerzitní auly pro Vysokou školu báňskou. Práci na projektu zastavila změna režimu v roce 1989.
Státní projekční organizace Stavoprojekt se od roku 1990 postupně rozpadala a jednotliví architekti zakládali vlastní soukromé praxe. Milena Vitoulová s manželem Ladislavem se rovněž osamostatnili a v roce 1991 si založili vlastní architektonickou kancelář Atelier V+V. Ateliér byl úspěšný v architektonických soutěžích (1992 - 1. místo v soutěži na dostavbu Lázní Darkov – Rehabilitační sanatorium, 1994 - 2. místo v soutěži na Státní okresní archiv Frýdek-Místek). Atelier V+V dále zpracoval územní plány zóny Karviná-Hranice a Karviná-Mizerov, projekt rekonstrukce a dostavby mateřské školy Ivana Sekaniny v Ostravě-Porubě či urbanisticko-architektonickou studii regenerace panelového sídliště Ostrava-Přívoz.
Milena Vitoulová byla v roce 2002 vedením univerzity vyzvána podruhé k návrhu nové auly pro Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava. Zpracovala projekt ve stupni dokumentace pro územní řízení. Po změně ve vedení univerzity budovu auly a centra informačních technologií nakonec podle vlastního návrhu projektovala kancelář Ateliér Idea, stavba byla dokončena v roce 2006.
Po manželově smrti v roce 2004 pokračovala Milena Vitoulová v projektování samostatně (regenerace sídlišť Varenská a Šalamouna v Ostravě, projekty rodinných domů).
Po roce 1989 aktivně působila v architektonických profesních organizacích (Obec architektů a později Česká komora architektů), kde zastupovala ostravský region v různých funkcích. Společně s Miroslavem Masákem a Ladislavem Lábusem iniciovala vznik akreditovaného oboru Architektura a stavitelství na nově založené Katedře architektury Fakulty stavební VŠB-TUO. Mezi lety 2008–2014 na Katedře architektury učila jako odborná asistentka.
Milena Vitoulová dlouhodobě aktivně propaguje architekturu jako významnou součást kvality a kultury vystavěného prostředí v Ostravě. Je propagátorkou pořádání architektonických soutěží a v mnoha soutěžích zasedala v roli porotkyně. Přispěla ke vzniku příspěvkové organizace MAPPA (Městský ateliér prostorového plánování a architektury) v Ostravě. Je členkou dozorčí rady Nadace české architektury.
EŠ
Výběr z dalšího díla
Stavby a projekty v Ostravě:
Stavoprojekt Ateliér 6 školských a zdravotnických staveb, vedoucí Zdeněk Strnadel (do 1984), Zdeněk Kupka (1984–1991):
- 1967 – Technický projekt 1. stavby areálu Vysoké školy báňské, se Zdeňkem Strnadelem, Zdeňkem Kupkou, Vladimírem Svobodou, Vincencem Vorlem, Miroslavem Holkem, Josefem Kellnerem a Zdeňkem Šťastným
- 1968–1970 – sdružené posluchárny Vysoké školy báňské, Ostrava, s Vladimírem Svobodou (autorský dozor)
- 1978 – zdravotnické středisko, Ostrava-Výškovice, s Renatou Májkovou
- 1988–1991 – studie a projektová dokumentace auly Vysoké školy báňské, Ostrava-Poruba, s Witoldem Sikorou (interiér)
Ateliér V+V, Ostrava-Martinov, od 1991:
- 1992–1993 – studie, projektová dokumentace a autorský dozor videokavárny, Ostrava, s Ladislavem Vitoulem
- 1994 – urbanistická studie Ostrava-Lhotka, s Ladislavem Vitoulem
- 1997–1998 – studie a dokumentace pro územní řízení rekonstrukce a dostavby mateřské školy Ivana Sekaniny pro účely domu s pečovatelskou službou, Ostrava-Poruba
- 1998 – studie ústavu sociální péče, Ostrava-Třebovice, s Ladislavem Vitoulem
- 2000–2001 – dokumentace pro územní řízení areálu Shopping Parku IKEA, Ostrava, spolupráce Atelieru V+V s Petrem Pelčákem a Daliborem Borákem z Ateliéru Brno
- 2001 – studie a projektová dokumentace autoservisu BOSCH, s Ladislavem Vitoulem
- 2001–2002 – urbanisticko-architektonická studie regenerace panelového sídliště Ostrava-Přívoz
- 2001–2002 – studie a dokumentace pro územní řízení auly Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava
- do 2011 – studie vč. etapizace, projektová dokumentace a autorský dozor regenerace sídliště Varenská, Ostrava
- do 2012 – studie vč. etapizace, projektová dokumentace, autorský dozor regenerace sídliště Šalamouna, Ostrava
Další stavby a projekty mimo Ostravu:
Stavoprojekt Ateliér 6 školských a zdravotnických staveb, vedoucí Zdeněk Strnadel (do 1984), Zdeněk Kupka (1984–1991):
1972 – studie zdravotnické školy, Karviná, s Evženem Kubou (1974 – prováděcí projekt)
1974–1981 – studie, projektová dokumentace a autorský dozor polikliniky, Bruntál
1976–1983 – projektová dokumentace a autorský dozor polikliniky, Kopřivnice, se Zdeňkem Kupkou (studie)
1976–1983 – studie polikliniky, Karviná 8; s Tomášem Kučerou (prováděcí projekt a autorský dozor)
1976–1989 – studie, projektová dokumentace a autorský dozor rehabilitačního bazénu, Rehabilitační sanatorium Karviná, dnes Lázně Darkov – Rehabilitační sanatorium
1986 – studie areálu Státních léčebných lázní v Klimkovicích, dnes Sanatorium Klimkovice; projekt následně přešel pod Stavoprojekt Opava (Jiří Macháček), dokončen byl až na začátku 90. let (Vladimír Gleich), dispoziční a objemová studie Mileny Vitoulové byla i po změnách dodržena
1987–1988 – úvodní projekt objektu balneoterapie, Rehabilitační sanatorium, dnes Lázně Darkov – Rehabilitační sanatorium
1986–1990 – generely nemocnic, Bruntál, Rýmařov a Vsetín
1991 – studie rekonstrukce léčebného a diagnostického objektu areálu nemocnice, Čeladná, s Ladislavem Vitoulem
Ateliér V+V, Ostrava-Martinov, od 1991:
1991 – nová studie rekonstrukce léčebného a diagnostického objektu areálu nemocnice, Čeladná, s Ladislavem Vitoulem
1992 – studie dostavby areálu nemocnice, Prostějov, s Ladislavem Vitoulem
1991–1992 – studie, projektová dokumentace a autorský dozor pobočky Komerční banky, Orlová, s Ladislavem Vitoulem
1992 – soutěžní návrh dostavby Lázní Darkov – Rehabilitační sanatorium, s Ladislavem Vitoulem, 1. místo
1994 – studie dostavby Lázní Darkov – Rehabilitační sanatorium, s Ladislavem Vitoulem
1994 – studie hudebního pavilonu, Lázně Darkov – Rehabilitační sanatorium
1994 – soutěžní návrh Státního archivu, Frýdek-Místek, s Ladislavem Vitoulem, 2. místo
1997 – návrh územního plánu zóny, Ostrava-Lhotka, s Ladislavem Vitoulem
1996 – studie a projektová dokumentace rekonstrukce rekreačního střediska Panorama pro rehabilitaci, Morávka, s Ladislavem Vitoulem
1994,1997, 2004 – koncept, návrh a změna územního plánu zóny Karviná-Hranice, s Ladislavem Vitoulem
1995, 1997, 2004 – koncept návrh a změna územního plánu zóny Karviná-Mizerov, s Ladislavem Vitoulem
1996 – urbanistická studie třídy Osvobození, Karviná, s Ladislavem Vitoulem
1996 – studie úprav náměstí vč. návrhu dopravního řešení, Orlová-Město, s Ladislavem Vitoulem
1997 – studie zástavby rodinnými domy, Karviná-Ráj, s Ladislavem Vitoulem
1998–2000 – studie a prováděcí dokumentace výstavby evakuačních cest a rekonstrukce společenské části ubytovacích objektů A a B, Lázně Darkov – Rehabilitační sanatorium, s Ladislavem Vitoulem
2007–2013 – studie, projektová dokumentace, autorský dozor rodinného domu pro manžele Mikoláškovy, Josefovice
2017–2021 – studie, projektová dokumentace, autorský dozor rodinného domu manželů Balážových, Nové Heřmínovy
2021 – urbanistická studie – zástavba jižního svahu obce rodinnými domy a občanskou vybaveností vč. dopravního řešení, návrhu zeleně a vizualizace, Šenov
Literatura
- Miloš Bartoň et al (ed.). 40 let architektury v Severomoravském kraji v práci členů Svazu českých architektů. Praha, 1985. s. 259.
- Šárka Malošíková, Barbora Řepková, Milena Vitoulová Šrámková. Ženy v architektuře. Dostupné z: https://zenyvarchitekture.cz/architektka/biografie/?arch=22, [cit. 9. 8. 2025]
- Renata Vrabelová. Architektura 60. a 70. let 20. Praha, 2020. s. 299.
- Martin Strakoš. Ostravská sídliště, urbanismus, architektura, umění a památkový potenciál. Ostrava, 2018. s. 150-161.
