Elegantní náhrobek ve tvaru eliptického válce z leštěného černého syenitu přes svůj čistý jednoduchý tvar vyniká mezi okolními hranoly urnových hrobů, podobně jako se v pravoúhlé zástavbě vyjímá Brandejsův obchodní dům, ikonická stavba, navržená architektem Adolfem Foehrem ve stejných letech. Stylově tato díla náleží k emocionálnímu funkcionalismu, třebaže náhrobek se svou lapidárností jednoznačnému zařazení vzpírá.

V době jeho vzniku měl již autor za sebou mnohé významné realizace v Praze i mimo ni a podobně neobvykle velký počet děl i ve funerální architektuře. Na Novém židovském hřbitově bylo podle jeho návrhů vytvořeno mezi lety 1906 a 1926 jedenáct originálních náhrobků a pro Strašnický evangelický hřbitov navrhl neoklasicistní kapli, kterou dnes užívá Církev československá husitská. Foehrovými zákazníky byli často příslušníci německé či židovské menšiny. On sám byl Němec, narodil se v Norimberku, ale vyrůstal v Praze.

Pražským rodákem byl zde pochovaný profesor Bruno Kafka, ve své době úspěšný politik, právník, jehož o dva roky mladším bratrancem byl dnes slavný spisovatel Franz Kafka, také vystudovaný právník. Jejich otcové byli bratři, Franzův otec se zabýval obchodem, otec Bruna se věnoval právu a podpořil syna, aby po pražské promoci pokračoval ve studiu v Německu a po návratu do Prahy se věnoval akademické dráze. Zájem o věci veřejné ho dovedl do poslaneckého křesla. Zemřel na rakovinu krátce po svém zvolení rektorem pražské německé univerzity. Jeho synem byl významný ekonom Alexandre Kafka, který emigroval před nacistickou okupací a renomé si vydobyl v zahraničí.

Adolf Foehr byl neobyčejně úspěšný architekt a stavitel, vytvořil desítky staveb v Praze a dalších městech na severu a západě Čech, v Liberci, Ústí nad Labem, Děčíně, Lovosicích, Chomutově či Karlových Varech. Najdeme mezi nimi bankovní paláce, domy pro nájemní bydlení, vily, ale také školy či továrny. Foehrova realizovaná funerální díla a stavby v pražském veřejném prostoru jsou mimo jiné zajímavé svým stylovým vývojem. První náhrobky i paláce ovlivnila secese, jistě i Jan Kotěra, který byl jedním z jeho učitelů (studoval také na pražské německé technice), další tvorba pak stylově vychází z novoklasicismu. Po těchto přísných stavbách následovalo architektovo světlé funkcionalistické období, v němž návrhy dospěly k jednoduchosti a z materiálů často využíval zlatavě barevný travertin, mušlový vápenec či bílý mramor. Takovým příkladem je konstruktivistický palác Dunaj na Národní třídě 10 (původně pro pojišťovnu Donau, pro kterou postavil také funkcionalistický palác ve Spálené ulici čp. 74, nyní Palác Purkyňova) a nedaleká budova pojišťovny Securitas ve Vodičkově ulici čp. 681, kde dnes sídlí Úřad městské části Praha 1. Sám bydlel v bytě v jednom ze svých domů v Bubenské 1376, jehož průčelí je výrazně plasticky členěno arkýři.

Kamila Jurajdová, 2025