Počátky areálu dnešní havlíčkobrodské nemocnice sahají do konce 19. století, kdy se, již se statusem Všeobecná veřejná okresní nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. v Německém Brodě, začaly budovat první nemocniční objekty. Systematickým rozvojem za poměrně krátkou dobu vzniklo respektované odborné zdravotnické centrum, rozvíjející se vždy s nemalým přispěním svých ředitelů.

Překvapivě i v období hospodářské krize zažíval nemocniční areál díky mimořádné péči ředitele MUDr. Pavla Trnky značný rozkvět. Hned po svém nástupu v roce 1926 se Trnka zasadil o provedení nástavby hlavní chirurgické budovy (1927–1928), v letech 1928–1929 byla vybudována nová kotelna a strojovna, krátce nato vznikl dvoupodlažní pavilon pro infekční choroby a roku 1931 započala výstavba třípodlažního pavilonu pro chirurgickou tuberkulózu (HB-2623). U všech výše zmiňovaných staveb se v archivních pramenech uvádí, že byly i svým vybavením na světové úrovni.

Dalším objektem, jistě nikoli tak zásadním pro zdravotní péči, ale zajímavým z architektonického hlediska, byla jednopatrová nemocniční kuchyně, vystavěná v letech 1935–1936 při Husově ulici. Autorem progresivního návrhu byl pražský architekt Vladimír Wallenfels (1895–1962), Kotěrův a Gočárův žák z Akademie výtvarných umění. V brodském prostředí nebyl neznámý, tou dobou se podle jeho projektu dokončoval areál Zemského ústavu pro choromyslné (1920–1934) (HB-2322).

Wallenfels, tehdy již etablovaný architekt, známý svými rozsáhlými projekty, jako byl Ústav sociální péče v Železném Brodě (1926–1928) a Klárův ústav slepců v Praze (1930–1933), tímto návrhem potvrdil, že i drobná užitková stavba může při kvalitním uměleckém zpracování obstát a zařadit se mezi stavby vyššího společenského významu.

Jediný architektonický úkol, umělecký program, který si architekt v tomto případě zadal, spočíval v naplnění požadavku funkčnosti kuchyně, která vařila pro poměrně rozsáhlý nemocniční areál. V rámci maximální účelnosti a přehlednosti celého provozu zvolil centrální dispozici s tím, že do pomyslného středu budovy situoval vývařovnu. S takovým řešením se setkáváme i u jiných staveb tohoto typu, výjimečnost jeho návrhu tkví v přiznání kruhového dispozičního schématu (oktogon) i v půdorysu stavby, který se pouze na severní a jižní straně prodlužuje o obdélníkové bloky.

Díky netradiční dispozici, jakési odlehčenosti získané železobetonovou konstrukcí, prosvětleností hustým sledem obdélníkových oken a hladkými tvary fasády evokovala Wallenfelsova stavba spíše kosmickou loď, laboratoř či operační sál některého ze sousedních pavilonů. Budova svým vzhledem zaujala již v době svého vzniku, jak naznačuje záznam v kronice města: „… byla zbudována nová kuchyň, rovněž špičkové stavební dílo s progresivní mechanikou… Bude míti nejmodernější dobové vymoženosti…“ Tomu odpovídala i cena celé stavby – 1 milion korun.

Nemocniční kuchyně byla zbořena v roce 2010.