Architekt, stavitel a stavební podnikatel Felix Neumann patřil mezi významné představitele židovské komunity na Ostravsku. Jeho otcem byl majitel pivovaru v Radvanicích Emanuel Neumann a matkou Karolina Neumann, rozená Loew. V letech 1869–1876 navštěvoval reálku v Opavě, po jejím absolvování studoval architekturu a pozemní stavitelství na Vysoké škole technické ve Vídni u Karla Königa a následně pokračoval ve studiu na technice v Berlíně. Praxi absolvoval u W. Stiassneho ve Vídni a u berlínských architektů H. Kaysera a K. von Grossheima. V roce 1889 se vrátil do Moravské Ostravy, kde v květnu 1890 začal provozovat vlastní stavební firmu s projekční kanceláří. Vypracoval se na předního ostravského stavitele a architekta, zůstal svobodný a bezdětný. Rodina Neumannů vlastnila dům čp. 37 na dnešním Masarykově náměstí, kde na konci 19. století sídlila Radvanická pivnice. Felix Neumann navrhl dům přestavět v intencích severské novorenesance, realizace proběhla v letech 1891–1892. Na počátku své kariéry se uvedl soutěžním návrhem na řešení spolkového Německého domu v Moravské Ostravě ve stylu severské novorenesance, za který získal 1. cenu. Inspiroval se realizací Německého domu v Brně z let 1888–1891 a také domem německých knihkupců v Lipsku z let 1886–1888. Ostravský Německý dům byl postaven v letech 1894–1895 a stal se dominantou centrální části města. Objekt představující centrum německého společenského a kulturního života v Moravské Ostravě byl poškozen během 2. světové války a následně v letech 1945–1946 rozebrán na stavební materiál a zbořen. Na přelomu 19. a 20. století Neumann vyprojektoval a postavil řadu nájemních domů v centru Moravské Ostravy, například na dnešním Jiráskově náměstí, na Masarykově náměstí a v přilehlých ulicích. Jeho raná tvorba vycházela z pozdního historismu, zejména z novorenesančních a novobarokních forem. Kolem roku 1900 se v jeho stavbách projevil vývoj směrem k nastupující vegetabilní secesi, což dokládá jeho vlastní dům v Českobratrské ulici 1229/13 z roku 1902. Při výstavbě nového městského jádra Přívozu působil jako architekt i jako stavební podnikatel. Projektoval například novobarokní nájemní dům Nádražní 532/157, následně realizoval stavby v duchu vegetabilní secese, jako je nájemní dům na náměstí Svatopluka Čecha 534/2 (1898–1899) nebo nájemní domy na Nádražní 561/175 a sousední objekt v Chopinově ulici 576/1 (1901). Následně rozvinul klasicizující novobarokní a pozdně secesní výraz na domě na náměstí Svatopluka Čecha 732/1 (1908–1909). V roce 1907 navrhl a postavil první čtyřpatrový dům v Moravské Ostravě pro podnikatele A. Wechsberga (tř. 28. října 105/15). V letech 1910–1913 se podílel na asanaci centra Moravské Ostravy, během níž vznikla řada jeho projektů vycházejících z pozdní secese a tehdy oblíbeného klasicizujícího stylu – například domy na Jiráskově náměstí 1437/2 a 1439/4, na Masarykově náměstí 36/19 a 38/21, hotel Garni v Reální ul. 1476/5, nájemní a obchodní dům Ignáce Schmelze na třídě 28. října 284/3 nebo obytný dům Franze Schmoky v Zahradní ul. 1471/1 ad. Jeho poslední projekt z roku 1932 se týkal stavby židovského starobince a sirotčince v ulici Na bělidle 1907/5. Felix Neumann byl aktivní v rámci židovské komunity. Vyprojektoval a v roce 1911 postavil synagogu ve Vítkovicích ve stylu pozdní secese (zničena v r. 1939). Projekčně spolupracoval i s místními podniky těžkého průmyslu, například s Vítkovickým kamenouhelným těžířstvem, pro které v roce 1896 navrhl a postavil administrativní budovu na Smetanově náměstí z režné cihly v duchu historismu. Ve svém ateliéru zaměstnával řadu velmi dobrých projektantů a architektů, mezi jinými Hermanna Müllera (spolupráce na projektu Německého domu), Adolfa Dočkala, Karla Juraschka, Maxe Löwyho, Adolfa Schmittenhelma, Paula Wallera nebo Victora Sonnensheina. Felix Neumann byl činorodý podnikatel a architekt. Zabýval se projekty nájemních domů, vil, polyfunkčních staveb, kulturních i sakrálních objektů a industriálních budov. Tvorba jeho ateliéru směřovala zpočátku od projevů pozdního historismu k formám moderny v intencích vegetabilní a následně geometrické secese. V období kolem r. 1910 se inspiroval i nástupem nového klasicismu, neobiedermeieru i luisézního dekoru, což se projevovalo v dekorativismu postsecesní provenience s historizujícími inspiracemi. Hlavní podněty přitom ve svém ateliéru přejímal z vídeňského a berlínského kulturního a uměleckého prostředí.

MSt

Seznam objektů architekta: 

- nájemní dům C. Hitzigratha, náměstí Svatopluka Čecha 534/2, k. ú. Přívoz, Ostrava-Přívoz

- nájemní dům Wilhelma Witteka, Nádražní 532/157, k. ú. Přívoz, Ostrava-Přívoz

- nájemní dům F. Neumanna, Chopinova 576/1, k. ú. Přívoz, Ostrava-Přívoz