Mobiliář pro centrum Havlíčkova Brodu byl součástí projektů jeho revitalizace a odrazil dobrou praxi z jiných českých měst i ze zahraničí. Stal se investicí, z níž těží jak obyvatelé města, tak jeho návštěvníci.

Jako první přišlo na řadu hlavní Havlíčkovo náměstí (HB-VP-R-HN) s přilehlou Dolní ulicí. Při rekonstrukci architekti akcentovali respekt k historickému kontextu místa a upřednostnění chodců v této oblasti. Horní část náměstí v okolí mariánského sloupu pojali jako klidovou zónu, dolní jako užitkovou plochu s širokou paletou využití. 

Mobiliář byl navržen s důrazem na funkčnost, kvalitu a trvanlivost. Typizované lavičky, stojany na kola či odpadkové koše, které spojují jednoduché formy z tvrdého dřeva a nerezového kovu, byly následně použity i pro další městská prostranství. Autoři mobiliáře navrhli také podobu sezónního vybavení náměstí, informační a dopravní prvky.

Současně vzniklo několik solitérních objektů, které se výrazně zapojují do vyznění veřejného prostoru. Jedná se o delší lavičky v půlkruhu kolem mariánského sloupu, střídané stélami s texty Karla Havlíčka Borovského a stíněné skupinou stromů. Vzniklo tak místo, kde je možné se zastavit a nadechnout a kde se současně soustředí symbolická a umělecká historická výzdoba náměstí. Další akcenty tvoří tři prameníky z mosazi a patinovaného bronzu ve třech koutech náměstí. Každý z nich má jiný tvar, ale stejnou povrchovou strukturu, která je přirozeně zapojuje do historického prostředí. 

Na revitalizaci historického náměstí navázala méně rozsáhlá, ale stejně kvalitní obnova Svatovojtěšské ulice v úseku mezi Havlíčkovým a Smetanovým náměstím. Jejím středem prochází pás hladkých velkoformátových dlaždic s bronzovou klikatkou, který kromě čistě estetické funkce opět jistým způsobem tvoří prostor a navádí pohyb v něm. Základní mobiliář v ulici sezónně doplňují jednoduché, masivní venkovní výstavní panely, využívané pro prezentace regionální historie a dějin umění.

Obnova sousedního Smetanova náměstí (HB-VP-R-SN), které své základní kontury získalo během 70. let 20. století (HB-VP-SN1, HN-VP-SN2), byla radikálnější a znamenala vytvoření nového městského prostoru s velkým podílem zeleně a s přítomností vody.

Zatímco na horním okraji řešené plochy u Havlíčkovy uličky byla umístěna modernistická kašna a pobytové molo, na dolním konci kolem kruhové kašny vznikl prostor spojující moderní formy s tradiční funkcí náměstí. Nachází se zde památník kaple Panny Marie Bolestné, zaniklé v souvislosti s asanací a novou výstavbou v této oblasti v 2. polovině 20. století, tvořený dvěma k sobě kolmými perforovanými stěnami z dusaného betonu. Poblíž zachovaného objektu historické pumpy byl umístěn nový prameník a několik trhových pultů ve světlém betonu. 

Uvolněnou atmosféru revitalizovaných prostranství umožňuje důmyslné řešení různých typů zádlažby i použití decentních kovových čoček a designových kamenných a litinových patníků, které přirozeně regulují pohyb vozidel, ale netvoří nadbytečné překážky pohybu chodců. Promyšlené a komplexní řešení všech funkcí veřejného prostoru je pro město vynikající investicí. Ačkoli městský mobiliář není cílem naší primární pozornosti, utváří celkový dojem z místa a ovlivňuje naši chuť se do něj vracet.