Ladislav Machoň

Úředně autorizovaný architekt inženýr a urbanista, doktor technických věd, scénograf. Studoval architekturu na české technice (1906–1911) u prof. Josefa Schulze a Josefa Fanty. V letech 1909–1917 pracoval v ateliéru Jana Kotěry, současně podnikal studijní cesty po celé Evropě. V letech 1917–1948 měl samostatný ateliér, pak pracoval v Útvaru hl. architekta Prahy. Od roku 1928 byl členem Státní regulační komise hl. města Prahy, po roce 1945 Zemského národního výboru. Pracoval ve Společnosti architektů, Klubu architektů a Svazu socialistických architektů, CIAM, Inženýrské komory a také SVU Mánes, jehož několika výstav se účastnil. Byl členem Technické komise KČST, která jej jako experta vysílala k posouzení technického stavu starších budov nebo nově realizovaných turistických chat (autor turistické chaty pod Ďumbierom v Nízkých Tatrách).
Vytvářel scénografické návrhy zejména pro Divadlo umění v Hybernské ul. a pro Vinohradské divadlo. V roce 1921 vystavoval se Společností architektů v Praze, v roce 1940 se účastnil výstavy „Za novou architekturu“.
Jeho architektonické návrhy zprvu ovlivnil kubismus, později se přiklonil k osobité syntéze novoklasicistního a funkcionalistického stylu, který nakonec v jeho tvorbě převládl. Zachovala se celá řada jeho realizací, předně v Praze a v Pardubicích. Za druhé světové války se účastnil odboje, a proto po roce 1945 začal působit v Zemském národním výboru. Přestože vstoupil do KSČ a spoluzakládal východočeský Stavoprojekt, nový režim ho v padesátých letech perzekuoval. Přes rehabilitaci se již k aktivnímu projektování nevrátil.

Výběr z dalšího díla

Dvojdům Josefa a Karla Čapkových, Bratří Čapků čp. 1853–54, Praha 10, 1923–1924
Vila Otakara Španiela, Na Ořechovce čp. 487, Praha 6, 1923–1924
Adaptace Klementina pro potřeby vědeckých knihoven, Karlova čp. 190, Praha 1, 1924–1951
Právnická fakulta Univerzity Karlovy, dokončení projektu Jana Kotěry, náměstí Curieových čp. 901, Praha 1, 1924–1931
Československý pavilon na mezinárodní výstavě ve Filadelfii, USA, 1926
Okresní úřad v Kutné Hoře, Radnická čp. 178, Kutná Hora, 1926–1931
Telefonní ústředna a poštovní úřad, Milady Horákové čp. 383, Praha 7, 1929–1931
Úprava kaple s hrobem Jana Amose Komenského, Naarden, Nizozemsko, 1934–1937

Realizace v Pardubicích

Ředitelství pošt a telegrafů, náměstí Republiky čp. 12, 1923–1927
Palác Passage, třída Míru čp. 60, 1924–1925
Státní reálné gymnázium, Karla IV. čp. 13, projekt 1925–1927, realizace 1927–1929
Regulace Smetanova náměstí, 1927–1931
Obytný dům Jaroslava Krupaře, Smetanovo náměstí čp. 47, 1927–1928
Obytný dům Josefa Maděry, Smetanovo náměstí čp. 48, 1927–1928
Poštovní a telegrafní úřad v Pardubicích, Na Hrádku čp. 105, projekt 1928–1931, realizace 1931–1935, 1937–1938
Nájemní dům města Pardubice, U Divadla čp. 49, 1930–1931
Hrobka rodiny Pernerových a Machoňových, Centrální hřbitov Pardubice, 1931
Poštovní pavilon včetně vybavení, Tyršovy sady – Celostátní výstava tělesné výchovy a sportu, 1931, zbouráno
Okresní finanční úřady a Okresní soud, Na Třísle čp. 118, 135, projekt 1931–1936, realizace 1936–1937
Budova Vojenského jezdeckého učiliště v Pardubicích, u Larischovy vily – Zámeček Pardubice, projekt 1933, realizace 1938–1939, částečně realizováno ve spolupráci s Václavem Pilcem, zbouráno

Literatura

Jan Řeháček. Pasáž a Ladislav Machoň. Pardubice, 2008.
Pavel Vlček. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha, 2023.

Prameny

Národní galerie Praha, Archiv architektury, Ladislav Machoň, karton. č. 25, inv. č. 3307.
Národní technické muzeum, Archiv architektury a stavitelství, 26 Machoň.

Objekty autora

Objekty autora v ostatních architektonických manuálech